Historie

Počátky školy ve Velkém Týnci

Nejstarší písemná zmínka o obci Velký Týnec je z r 1207. První zmínky Škola online o škole ve Velkém Týnci se objevují již po třicetileté válce, tedy dlouho před zavedením povinné školní docházky. První dřevěná škola byla postavena vedle farského dvora na místě zpustlé zahrady r. 1662 (podle jiných zpráv r. 1668). Její existence, s největší pravděpodobností, trvala do r. 1809, kdy byla postavena nová škola, tentokrát již z kamene. Stavěl ji olomoucký stavitel Barm a tesařský mistr Josef Kusý.
 
Již v r. 1827 musela být provedena menší oprava. K velké opravě došlo r. 1842, neboť podlahy v obou učebnách a světnicích učitele byly zchátralé, krytina špatná, okna byla dosud stále jednoduchá, bylo nutno opravit klenbu v přízemí i v prvním poschodí. Opravu dokončil tesařský mistr z Olomouce Josef Valenta r. 1844. Na financování této opravy se podílely vrchnosti všech „přiškolených“ obcí: kapitula (za Velký Týnec, Čechovice a Vsisko), vikářské kolegium (za Krčmaň), město Olomouc (za Grygov), vrchnost rokytnická (za Hostovice, domkaře a chalupníky) a hostovičtí pohončáci sami za sebe. Spor nastal o to, jak rozdělit náklady na práce potažní a ruční, zda podle duší či jinak. Nakonec byl rozvržen účet podle počtu domů. Ve Velkém Týnci jich tehdy bylo 137, ve Vsisku 36, v Čechovicích 53, v Krčmani 60, v Grygově 50, v Hostovicích 7 poddaných a 13 svobodníků a domkařů.
 
Nynější školní budova 1.stupně byla vystavěna roku 1878. Místní školní rada navrhoval školu postavit na prostornějším místě, kde stojí současná tzv. „nová“ škola. Proti tomu se však postavil farář Kl. Černoch, který říkal, že tam může stát nový ženský klášter! A tak se stavělo opět na starém místě. Nákres školy zhotovil stavitel Karel Starý z Olomouce. Stavbu provedl zednický mistr Tomáš Utíkal z Křelova. V době stavby nové školy se vyučovalo v gruntě č. 116. Bývalý starosta František Marek daroval nové škole bustu Jana Amose Komenského. 1. ledna 1895 bylo zrušeno školné. Na přelomu století se však ukázalo, že stávající budova již nedostačuje. Od r. 1902 se jednalo o jejím rozšíření nebo nadstavbě, popřípadě o koupi zámku. Za 1. světové války byla kapitula ochotna prodat zámek za 30 000 – 35 000 korun, ale obec jej z liknavosti nekoupila. Po válce byla nucena zde najmout alespoň nějakou učebnu a byt pro obvodního lékaře. První třída smíšené obvodové ve Velkém Týnci byla zřízena na podzim roku 1922.



Zahájení vyučování měšťanské školy

 

Měšťanská škola ve Velkém Týnci zahájila vyučování ve školním roce Škola online1921/22 s 53 žáky, i když neměla řádné umístění až do roku 1950 (otevření budovy tzv. „nové školy“). Téměř 30 let se tísnila se školou obecnou ve staré budově a některé třídy musely být umístěny v zámku či ve Společenském domě. Dlouho se vyjednávalo s okolními obcemi o její obvod.

Na základě zákona ze dne 20. 12. 1935 byla zřízena jako újezdní měšťanská škola, ale stavba nové budovy se válkou a i z jiných důvodů zdržela o dalších 10 let! Po 10 letech svého trvání měla měšťanská škola ve Velkém Týnci více než 100 žáků a od roku 1940 stoupl jejich počet na dvojnásobek! Navštěvovalo ji více žáků než školu obecnou. V tomto období tvořilo měšťanskou školu 7 tříd. Tyto skutečnosti ukazují, jaký pokrok učinilo školství u nás v letech 1870 – 1940. Jedná se o nejskvělejší stránku našeho kulturního vývoje.

Povinná školní docházka byla rozšířena na 9 let, tedy i na školu tehdy měšťanskou, která se stala a dodnes je základem pro praktický život i pro všechny tenkrát vyšší a dnes střední školy. Místo jediné školy se 2 třídami z roku 1870 máme dnes dvě velmi pěkné školy, v nichž se nachází v letošním školním roce 11 tříd. Prvním ředitelem na týnecké měšťanské škole byl Štěpán Vychodil, a to od jejího vzniku 1922 až do roku 1936. Jeho nástupce pan Jan Němčák byl ředitelem měšťanské školy až do otevření nové budovy roku 1950.

Z odborných učitelů bych ráda připomněla Miladu Petřkovou, která na měšťance ve Velkém Týnci v letech 1937–1941 učila češtinu, literaturu, němčinu a občanskou nauku. Vystudovala Učitelský ústav v Olomouci (abs. v r. 1930). Do roku 1937 učila na měšťanské škole v třeticích a po roce 1941 v Holici u Olomouce. Zemřela tragicky 24. 4. 1943 v koncentračním táboře Osvětim. Byla postřelena opilým příslušníkem SS do krku a těžkému zranění podlehla.  




Nová školní budova

V letech 1947-1950 byla vystavěna nová budova základní školy. O budování nové školy se rozhodlo na veřejném shromáždění občanů Velkého Týnce, Vsiska, Čechovic, Grycova, Krčmaně a Hostovic v květnu 1945. Ihned bylo přikročeno od slov k činům. Byla uspořádaná sbírka, která vynesla přes půl milionu Kčs. S velkou radostí dával každý. Zavrženy byly návrhy na umístění nové školy do zastavěného obvodu obce, na stísněná místa, která nezaručovala klidné a příjemné prostředí a další neomezený rozvoj. Bylo vybráno místo volné, ležící na jižním obvodu obce, které bylo určeno zastavovacím plánem k volnému zastavění domy v zahradách. Byla ihned vypsána soutěž na vypracování návrhu budov. Jejím hlavním úkolem bylo nejvhodnější umístění školy.

 

Vítězi soutěže, akad. arch. Fr. Novákovi z Olomouce, bylo v roce 1946 zadáno vypracování projektu školy.Škola online Projednání a schválení těchto plánů se protáhlo stále se měnícími názory na rozsah a uspořádání místností, zvláště pak na úředních místech. Nezahálelo se však. Stanoviště bylo vybráno v poli. S dosti značnými potížemi byl proveden výkup pozemků směnou za jiné, patřící obci a z největší části koupené od jiných majitelů. Byly vytyčeny ulice dle zastavovacího plánu a provedeno výškové zaměření. Stanoviště bylo nutno připojit na stávající veřejné komunikace a postarat se o odvodnění. V roce 1946 vybudoval MNV příjezdovou cestu délky skoro 200m a stoku 250 m dlouhou připojenou na kanalizaci obce. Současně se začaly opatřovat hlavní stavební materiály: kámen, cihly, vápno, železo, směs štěrkopísková na beton, dřevo břidlicová krytina apod. MNV zakoupil dřevěný dům a postavil další dřevěnou boudu, která sloužila jako skladiště nářadí, stavebních hmot i jako kancelář. Další starostí bylo opatření dostatečného množství pitné vody pro školu. Byli pozváni odborníci pro určení místa k vyvrtání studny.

 

První pokus se studnou kopanou a pak vrtanou ve skále až do hloubky 25 m neuspokojil, neboť zde bylo málo vody. Určeno bylo další místo asi 120m vzdálené. Zde byla vykopaná studna o průměru 150cm do hloubky 15m, ve které byl dostatek dobré spodní vody. Veškeré přípravné práce zajišťovala rada MNV s přípravným výborem pro stavbu škol, později s újezdní školní radou za vzorné spolupráce téměř všeho občanstva. Bezprostřední vedení přípravných prací bylo svěřeno tehdejšímu referentu zdejšího MNV p. Jindřichu Majerovi, který se tomuto úkolu plně a obětavě věnoval. Nezůstalo však jen u školní budovy. Bylo rozhodnuto postavit naproti školy domy pro učitele, aby nemuseli dojíždět a mohli se pak plně věnovat mládeži. Úřady byla přislíbena pomoc při přidělení bytových jednotek. Potřebné investiční položky byly zařazeny do rozpočtu MNV. Pozdějšími úpravami v plánované bytové výstavbě se tato akce nezdařila. Počátkem roku 1947 byly vypracovány a schváleny konečné plány školy. Bylo však rozhodnuto, že bude postavena jen střední škola se společným zařízením – tělocvičnou a shromaždištěm. Dle těchto plánů je škola vybudována. MNV vypsal v létě užší soutěž na postavení školy a ta byla zadána ing. ach. E. Lipovskému z Olomouce. Práce řemeslnické byly zadány postupně opět dle podaných nabídek v soutěži. S výkopem základů bylo započato na podzim roku 1947. V roce 1948 převzaly stavbu a také ji dokončily Čsl. stavební závody, n. p. Šumperk. Do řady budovatelů se zapsali ředitelé školy, obecní funkcionáři a další zaměstnanci školy. I žáci odvedli velký kus práce, zejména při závěrečné úpravě školy. A tak se 3. září 1950 začal nový školní rok již v nové školní budově, která tak začala psát první řádky své historie.

 

Tento den se stal významný pro všechny obyvatele Velkého Týnce, Vsiska, Čechovic, Krčmaně, Grycova i Hostovic. Slavnostní otevření nové školy bylo zahájeno v 10 hodin vztyčením státní vlajky a hymnou, kterou zazpíval mužský pěvecký sbor Nešvera z Olomouce. Této události se zúčastnily významné osobnosti společenského života obce, okresu i státu. Po projevu byla škola předána řediteli školy. Následoval zápis do pamětní knihy. Po společném obědě prošel od 14 hodin vesnicí průvod na prostranství před školou, kde byla lidová veselice. Žáci a žákyně předvedli různé hry a tělocvičná představení. Dobrou náladu nepokazil ani déšť, který účastníky překvapil po poledni. Slavnost skončila a nastaly dny všední. Dny plné práce i starostí. Školní budova byla opravdu velmi hezká, moderní, ale uvnitř zela prázdnotou. Holé zdi, prázdné učebny, pusté kabinety. Vedení školy sice požadovalo, aby byla budova hned od začátku vybavena vhodným nábytkem a učebními pomůckami, ale nic z toho nebylo dodáno. A tak nezbylo než hned 4. září stěhovat do nové, moderní školy starý nábytek a ještě starší inventář školních kabinetů ze školy obecné. Avšak ani ten počtem nestačil. Nezbylo než požádat okolní školy o pomoc. Ochotně vypomohla národní škola v Grygově, která zapůjčila lavice pro jednu třídu, a střední škola v Holici, která zapůjčila stolky pro 8. ročník.

 

Během měsíce září se budova stále ještě dostavovala. Pracovali stolaři, zedníci, malíři, natěrači, elektrikáři a celá řada dalších řemeslníků, což stále rušilo pravidelné vyučování. Topenáři a instalatéři pracovali na ústředním topení, které mělo být do 1. listopadu hotové. Práce v nevytápěné budově byla stále těžší a ke konci října muselo být vyučování přerušeno. Žáci dostali domácí úkoly a částečně pracovali na brigádách. Když byly do školy konečně dovezeny radiátory pro ústřední topení, tak se zjistilo, že se svými rozměry pro školu nehodí. A tak se 6. listopadu stěhovala celá střední škola (dnešní 2. stupeň) do staré školní budovy, kde se zase vyučovalo polodenně. Kritická situace se přece jen začala zlepšovat, když se začátkem prosince, na rázný zákrok školského referenta MNV p. Boudy, začaly navážet radiátory nové až ze Slovenska. Po Novém roce bylo dokončené ústřední topení předáno do užívání a žáci se mohli opět nastěhovat do nové školní budovy. Tak byla konečně vyřešena kritická situace a škola se mohla začít rozvíjet v celé své kráse. I dnes po 60. letech je zvykem říkat této škole „nová“. Tento název je nejen protipólem „stará“, kterým obvykle nazýváme budovu 1. stupně, ale i vyjádřením stavu, ve kterém se škola stále nachází. Toto smělé tvrzení obvykle vyslovují nově příchozí, ale i ti, kdo školu opět po delší době navštíví. Obdivují především důmyslnost, účelnost a cit, s jakým byla škola projektována a postavena.

 

Obdivují rovněž vkusné uspořádání interiéru a také čistotu a pořádek, které na každého doslova dýchnou. Je potřeba poděkovat všem, kdo se svou prací na tomto stavu podílejí. Především ředitelům školy, zaměstnancům a rodičům, bez jejichž pomoci by se některé akce vůbec neuskutečnily. Funkcionářům bývalých národních výborů a dnes zastupitelům obecního úřadu, kteří chápali školu jako nedílnou součást obce a mnohdy dokonce jako její chloubu. V neposlední řadě pak žákům, kteří při úpravách školy a jejího okolí vykonali obrovský kus práce a spolu se svými učiteli ji reprezentují na dnech otevřených dveří, při akademiích a různých výstavkách či besídkách a hlavně na soutěžích okresního, krajského i celostátního rozsahu!

 




Rekonstrukce a modernizace školních budov ve Velkém Týnci v posledních letech

 

Nejprve bych se zmínila o budově 1. stupně: V 90. letech byla vyměněna Škola online střecha. V roce 2002 se pořídily žaluzie do oken a byla vytvořena samostatná třída pro školní družinu. V roce 2003 zrekonstruován sál na cvičení. 2004 byly provedeny terénní úpravy školního dvora – zrušil se septik, vybudovala se zde kanalizace a v bývalé hospodářské budově sociální zařízení. 2007 proběhla výměna radiátorů a montáž termostatických hlavic.

 

2008 byly kompletně zrekonstruovány toalety a hygienické koutky ve třídách, vyměněno vodovodní a odpadové potrubí. Také se zmodernizovalo osvětlení chodeb a zrenovovaly se dveře a zárubně. Ve stejném roce učitelé přivítali jak připojení na internet, tak nový nábytek ve sborovně, v 1. třídě a v učebně družiny. Uskutečnil se také repas stávajícího nábytku, žákovských lavic a židliček a přikoupily se výškově stavitelné lavice a židličky. V roce 2010 byla vyměněna všechna okna, do oken byly pořízené žaluzie a budova byla nově natřená. Okolo školy máme novou úpravu zeleně. V roce 2012 byl vyměněn kotel. Od roku 2012 část budovy 1. stupně naší školy slouží jako školka. V roce 2013 byla opravena a nově natřená fasáda této školní budovy. Byl zde vyměněn kotel a v r. 2014 proběhla úprava svahu před školou a byly nově zrekonstruovány hodník a cesta ke škole. V dubnu 2015 byly do budovy pořízeny a zapojeny videotelefony, a to do každé učebny pro zvýšení bezpečnosti. V současné době máme zde na škole 1 interaktivní tabuli a probíhá rekonstrukce jedné učebny.

 

Když se přijdete do této budovy podívat, určitě na Vás dýchne příjemnou a milou atmosférou. Na každém kroku jsou zde vidět práce nejen malých školáčků, ale i jejich šikovných paní učitelek. O čistotu a pořádek se pečlivě stará paní Hana Hyžíková.

 

Nyní pár řádek o budově 2. stupně: V roce 2001 byla provedena celková izolace budovy a sanace zdiva a vybudován nový chodník před školou. Ve školním roce 2002-2003 byla vybudována nová počítačová učebna v rámci státního projektu INDOŠ a celý pedagogický sbor musel projít vzdělávacími kurzy informační gramotnosti. V následujícím školním roce 2003 – 2004 byl vyměněn nábytek v kanceláři ředitele školy a zástupce ředitele školy, zmodernizovány odborné učebny: fyzika – chemie a přírodopis. Ve stejném roce byly za plného provozu zcela zrekonstruovány toalety.

 

Ve školním roce 2004 – 2005 začala úprava venkovního sportovního areálu školy: bylo vybudováno tartanové hřiště a o rok později běžecký ovál a doskočiště. Celé venkovní sportoviště je volně přístupné jak žákům školy, tak všem ostatním občanům v létě i v zimě, kdy je zde udržované kluziště s bezplatným vstupem. V roce 2006 byla také postavena nová školní jídelna a kuchyň, která vaří nejen pro žáky a zaměstnance školy, ale i školky a ostatní strávníky. V létě 2009 se uskutečnila 1. etapa výměny oken a zateplení školní budovy a podařilo se získat dotaci na vystavění nové sportovní haly, která byla slavnostně otevřena 14. 12. 2009. Ve školním roce 2009 – 2010 se nám podařilo vybudovat dvě multimediální učebny s interaktivními tabulemi a v některých třídách a na chodbách byla zrekonstruována podlaha. Do nového jsme po letech „oblékli“ i vestibul školy.

 

Průběžně se ve všech třídách vyměňilo osvětlení, renovují se skříňky a tabule. Od začátku školního roku 2010-2011 máme zcela zrekonstruovanou počítačovou učebnu s dvojnásobným počtem nových počítačů (24 žákovských a 1 učitelský). V roce 2012 se podařilo získat dotace a školu zateplit a nově omítnout. Ve školním roce 2012-2013 byly dokončeny a zprovozněny šatny u nové sportovní haly. Okolo školy máme rozšířený sportovní areál o dvě tenisová hřiště, dvě hřiště na plážový volejbal a dvě zrekonstruovaná volejbalová hřiště s nově vybudovanou tenisovou zdí.

 

O prázdninách v r. 2013 byla vybudována nová jazyková laboratoř a současně zrekonstruována jazyková učebna. O rok později v r. 2014 peoběhla celková rekonstrukce učebny výtvarné výchovy a ve vestibulu školy byla nově vytvořena odpočinková zóna. V prosinci 2014 byly vyměněny oba kotle na topení a v lednu 2015 byla velmi zdařile zrekonstruována sborovna školy. V současnosti (r. 2015) máme ve škole 7 interaktivních tabulí. Všude je přístupný internet. Na chodbách školy jsou umístěny dva stoly na stolní tenis a dva stolní fotbálky. Žáci si mohou o přestávkách zahrát jak stolní tenis, tak stolní fotbal. Když přijdete do této budovy, zjistíte, že děti se učí v pěkném a důstojném prostředí, které se snažíme neustále průběžně v rámci možností vylepšovat, upravovat a zdokonalovat. O čistotu a pořádek se ochotně při všech těchto akcích starají paní uklízečky Miluše Peňašková a Zdeňka Pospíšilová.

 

Technické zázemí a provoz obou budov zajišťuje pan školník Miroslav Zdráhal. Vše, co jsem výše uvedla, by nebylo možné uskutečnit bez aktivního zájmu a podpory obecního úřadu, pomoci sponzorů a ochoty pana ředitele vše zorganizovat a skloubit s výukou. Nesmím však opomenout ani pedagogický sbor, který i přes všechny probíhající změny, je schopen nejen si plnit své povinnosti, ale i zvyšovat svou kvalifikaci v rámci moderních vyučovacích technologií a současně kvalitně vzdělávat a vychovávat. Vyučující ve svém volném čase vedou nejrůznější kroužky na obou stupních škol, organizují pro děti poznávací exkurze a výlety a v neposlední řadě připravují žáky na vědomostní a sportovní soutěže, kde mnozí z nich dosahují velmi pěkných výsledků a umístění i na úrovni okresních kol!

High Quality Free Joomla Templates by MightyJoomla | Design Inspiration FCT